The Last Old Mod***MDP74 v. 3.0

This post is in English to help desperate people like me to find any information on this special guitar. I bought mine a week ago at thomann.de

After paying for the guitar in eshop my curiosity went through ceiling and I started to look for details. However, to my surprise, the internet search was completely blank. So was the official Gibson site. Despite the fact the guitar is 2019 model so it should be easy to find it in the current product line. So, I contacted the customer support of Thomann.de asking for any details of the guitars origin. It took them a little while and they informed me that this guitar is special run ordered for Japan market and Thomann obtained a dozen of them or something. Thats the mysterious story. My secret advice is go and grab them while in stock. Not only very stylish looking, this particular guitar sounds way better than what I’ve experienced with Gibson models of recent years. The sustain, the neck, playability, relatively high tune stability (with Vibrola and Lightning Bar bridge combination), lightweight mahogany instrument, good pickups and still a rosewood fingerboard make this guitar a pleasure to play.

Further reading: How did I end up in Thomann last week? I and my son, we went to buy a gift for my son’s 18th birthday hoping this multi-talented musician will fall in love with one of the guitars in Thomann’s showroom and we will experience this dad/son guitarists moment. We ended up with this beautiful unusual guitar. And we tried a few. My son really likes my 1967 Gretsch Rally so we were after similar guitar, but Gretsches were the biggest disappointment of the day regardless any price range. Two of them (out of ten, I would say) played well, sounded very close to what is the image of Gretsch sound but even the winner was a soulless and not very inspirational copy of expensive furniture rather than a dream come true instrument. Price/value ratio blinks red alert. I’ve been trying these Japanese guitars so many times over last 15 years. I always approach them with great lust and they always let me down. I do believe people can love these guitars and they are truly solid made instruments with all respect. But not for me. Anyway. We didn’t try any of Fenders as it wasn’t simply a Fender day. We focused on SGs and tried half a dozen of them. Gibson SG 61 Standard Maestro Vibrola looks simply stunning but sounds rather thin compared to this P90 equipped guitar. It doesnt have to be particularly a bad thing – with the right amp it can scream and roar exactly the right way. But we both are simply more alternative souls than AC/DC freaks of rock. So, in the end of the day, we kept this Gibson SG Special, went to the counter and….

…bought Sequential Circuits Prophet Rev2. Yes, he is better keyboard player and he wished for a proper hardware synthesiser. So he got it.

We came back to Prague and I was still thinking about this SG we left behind. The next day I called the shop asking for the showroom SG still hanging on the reservation hook. End of story. Everybody happy.

• Mahogany Body
• Slim Taper Profile Mahogany Neck
• Rosewood Fingerboard
• Dot Inlays
• 24 3/4″ Scale Length
• 12″ Radius
• 1.695″ Neck Width at Nut
• 22 Frets
• Gibson P-90 Pickups
• Lightning Bar Bridge
• Vibrola Tailpiece
• Vintage Style Tuners
• Chrome Hardware
• 7 lbs, 6 oz.
• .820″ Neck Thickness at 1st Fret
• .930″ Neck Thickness at 12th Fret

Poslední novinkou v Parlay Sound je Flea 47 s elektronkou EF12. Dostal jsem k tomu ještě jednu Telefunken z roku 1945, ale mám skoro strach se v tom mikrofonu hrabat a elektronky měnit. Navíc, mikrofon zní úžasně a rčení říká, že se člověk nemá snažit řešit problémy, když neexistujou.

Já už si zvuk originálního Neumanna U47 nepamatuju, je to 25 let, kdy jsem mêl tu možnost s ním pracovat a tehdy mê to ani nezajímalo, ale Flea je špičkovej mikrofon sám o sobě, nemusí se poměřovat s Neumannem. Používali jsme ho teď v Tajnym studiu na string section a byl to důvod, proč jsem během 48 hodin koupil v Teplicích vlastní. V Praze jsem se s ním seznámil u Fausta v roce 2012, když jsme u něj točili s Youthem Deaf To The Call. Adrianův zpěv je celej nahranej na stejnej mikrofon a používali jsme ho i na mnoho dalších věcí. Je to vintage zvuk, speciálně ve srovnání s Braunerem VM1, což je jeho výhoda i limitace. Je ale dokonale hudebně znějící – ne nadarmo je zvuk originálu holy grail pro zpěv už od padesátých let.

Na vintageking.com se mimojiné zmiňuje Rudy Van Gelder, producent Blue Note records, kterej s ním pořídil jedny z nejkrásnějších jazzovejch nahrávek:

“The U 47 created its legendary sound with precision German engineering and the perfect synergy of all the right elements: a large wire-mesh head grille surrounding a capsule design perfected in 1932, amplified by a wartime Telefunken vacuum tube feeding a custom-wound transformer. It was the first mic produced by Georg Neumann GmbH in post-war Berlin, and became the industry standard microphone in the early fifties, when engineers like Rudy van Gelder (who got the second-ever U 47 to appear in the States).

Gelder discovered that the sensitivity of the mic brought a heightened sense of presence and detail to their recordings. Aficionados of his early Blue Note work will tell you how fantastic those recordings sound, due in large part to the character of the U 47. But high fidelity comes at a cost, and the U 47 was originally three times the price of the next-most expensive microphone, the RCA 77 ribbon mic.

The combination of head grille, diaphragm, tube and output transformer created a magical tone that has never been duplicated. Each separate element had a role to play in the creation of a most amazing transducer.”

Flea Microphones, slovenská firma, vyrábí 47 v mnoha myslitelných variantách, dá se objednat jakákoliv modifikace. S oficiální cenou okolo 4000 euro se jedná podle mě o ten nejlepší klon, co existuje. Za Voxoramu připlatíte 2000, za americký Telefunken dáte dvojnásob, ale jeho zvuk je pro mě osobně totálním zklamáním – nezní ani adekvátně kategorii o mnoho nižší – radši bych sáhl po AKG 414… Telefunken U47 sice prostě nese všechny atributy “originálu”, ale jen v kufru. Při použití mu chybí tělo a má top end, který mi přijde přehnaný. Měl bych ale uvést, že vycházím z testů, ne z vlastního používání. Jednoznačné je to ale třeba tady:

Test Flea, Telefunken a vintage Neumann 47

Flea 47 je obří, a to ve srování s čímkoliv s výjimkou starých ribbonů. Je ale celkem lehká v poměru k velikosti a tak jí stačí jakýkoliv standardní stativ.

Teď ji v nejbližích týdnech čeká celá řada zpěváků – Lazer Viking, Jay, Wiki z Foxo, Ondřej z Dreihauser. Jsem zvědavej, jestli ji ze stativu sundám nebo ne.

A tady pár fotek z nahrávání:

Flea Microphones web:

Actually this mic is an exact replica of the U47. It is equipped with F7 capsule – our exact replica of M7 capsule, our replica of BV8 transformer and TELEFUNKEN EF12 or VF14 tubes or Andreas Grosser EF12ER tubes. In fact, EF12, EF14, UF14 or VF14 are the same tubes with different heating. Especially we focus on EF12 tube as we consider its sound character closest to original. Of course, the price depends on the type of tube. Those of you who have knowledge of prices know that the price of a good VF14 tube can reach 1,500€, so it is obvious that this mic is not a cheap thing. But this mic is possible to use for almost everything and always sounds perfect. Of course, there are a few exceptions, but only a fool would position this mic 5 cm from the kick-drumhead of a heavy metal drummer.

Osm dní. Tajný studio. 5 členů The Prostitutes a Honza Brambůrek. 3 hodinový opušťáky mimo prostor studia. Hodně intenzivní, mnohdy ponorková atmosféra. Nervózní chvíle způsobený tím, že to nejde, se střídaj s euforií, že to jde nad očekávání dobře. Přes všechnu únavu a konstantní kocovinu jsme si ale užívali atmosféru dobrý spolupráce. Honza jako šestej element vyrovnával naše energie a byl v tom vynikající. Kapela, která si vyzkoušela všechno: debut ve vlastní produkci, následný “opus” v produkci Dušana Neuwertha, živá deska zaznamenávající koncertní energii v klubu, spolupráci s Youthem na třetí studiový desce se vším světovým, co k tomu patří, až konečně site-specific experiment Zum Passer, opět ve vlastní produkci a s minimem předvídatelnýho. Tohle nový album bychom chtěli udělat jako syntézu mnoha předešlých přístupů. Přišli jsme téměř nepřipravení, sice desítky demáčů, ale nakonec jsme z nich použili materiál pro asi polovinu nahrávek. Druhá polovina vznikla, pro nás už trochu klasicky, na místě. Produkujeme album sami, ale na pomoc jsme si vzali Honzu Brambůrka. Ten desku nahrával a bude ji i míchat. A dělá externího poradce, facilitátora a mediátora. Takový McKenzie v The Prostitutes.

Tohle je technickej report z nahrávání v jednom z nejhezčích ošklivých studií na světě. S krásnou akustikou a okolím vybízejícím k tomu zůstat ve studiu, nevylejzat a makat.

Room

S/M – Brauner VM1 (omni), Neumann U87Ai (kardioda) -> Amek M2500

Close: 2x Neumann M149 (omni) -> Amek M2500

Far: 2x AKG C414 (omni) -> Amek M2500

WC mono room: U87-> Amek M2500

Bicí

Luk hrál na svoje bicí Ludwig a k nim použil činely Zildjan Avedis Sweet Ride 53cm, Zildjan Avedis Custom Projection Crash 48 cm, Zildjan K 35cm, Paiste Heavy Full Crash ve dvou velikostech, windchimes, bonga a možná ještě něco, co si teď nepamatuju a dalo se do toho nebo o to mlátit (asi minimálně nějakej shaker tam byl).

Kick In: Shure Beta 52a -> Studer 169m

Kick Out: Neumann M147 -> Neve 1073

Kick PZM: Beyerdynamic TG D71c -> Studer 169m

Snare Top: Shure SM57 (modifikovaná) -> Neve 1073

Snare Bottom: Telefunken M80 -> Studer 169m

HH: Neumann KM184 -> Studer 169m

Tom: Beyerdynamic TG D57 -> Studer 169m

Floor: Beyerdynamic TG D57 -> Studer 169m

OHs: 2x Coles 4038 -> Chandler TG

Percussions (chimes, bongo) – SE sE8 -> Neve 1073

Kytary

GTR 1 A: Hiwatt Custom 100 -> Hiwatt Custom 4×12 Fane box – CAD e100 -> TwinFinity [50:50] ->RME Fireface 800

GTR 1 B: Hiwatt Custom 100 -> Hiwatt Custom 4×12 Fane box – Sennheiser e906 -> Amek M2500

GTR 2 A: Fender Deluxe Reverb – sE VR1 Voodoo-> Amek M2500

GTR 2 B: Fender Deluxe Reverb – Shure SM57 -> Amek M2500

GTR 2 Recording Chain: Focusrite ISA110 -> Cuniberti Reamp -> Fender Deluxe Reverb

GTR 3: Marble Bluebird – Neuman U89 -> UAD DCS -> RME Fireface 800

Acoustic GTR A: sE-8 -> Neve 1073

Acoustic GTR B: Lineaudio CM3 -> Neve 1073

Basa

Vegy hrál na svoje precižny, vše přes Sans Amp a UA 6176. Možná někde použil Rippera a určitě použil Bass VI.

Bass DI: Passive -> Universal Audio 6176 (1176 in)

Bass Amp: SansAmp -> Amek M2500

Klávesy

9xDI active -> Amek M2500

iPad: RME Fireface 800

Korg Poly6 – nekolik desitek minut nabijeni kondenzatoru, smazany presety, rozladeni mizici asi po pul hodine. Ale pak jsme meli zvuk, kterymu se emulace jakyhokoliv sw neblizi ani z dalky. Castecne to dela šum stroje, ale hlavně je to krásnej širokej hlubokej zvuk v unisono módu. Samotna emulace od Korga v iPadu je jen stín – sterilní věc. Jednou budu brečet, až se definitivně rozloučí. Asi mu koupim bratříčka – donora, abychom to dokázali řešit. Druhý omezení je absence MIDI, tekže arpeggia jsme hráli ručně – a to je ve výsledku zase jen výhoda.

Moog Little Phatty – když jsem si koupil Voyagera, LP šel stranou, ale teď ve studiu jsem docenil, jak odlišný jsou to bestie a jak pětinásobně levnější LP obstojí v konkurenci. Je především rychlejší, uživatelsky nekomplikovanej, otočíš – hraješ.

Mininova – vypnout onboard efekty, to je první věc vedoucí k úspěchu. Pak se otevře paleta veskrze použitelnejch klasickejch synth zvuků, podobně jako u microkorga, s důrazem na různý wobbly z dubstepu. Už jsem to někde psal – arpeggiator je name of the game na tomhle kusu plastu. Je stvořenej pro hraní si a hledání neobvyklejch rytmů. Pomůže, když je inspirace na výletě mimo studio.

Moog Voyager společne s Prophet8 tvori takové šodó celé session: signifikantní zvukovou polevu, kterou jsme pojili zdánlivě nesourodé skladby. Not like from the same record? Lets use šodó! Nejlepší glides a noises, wobbles a vibrata na tomhle albu jsou z Voyagera.

Nord Lead2 – nikdy jsem se s nim neseznamil a nějak mi k němu vázne cesta. Martin si k němu ale stoupá nejčastěji a je to pro něj jeho výchozí nástroj.

Prophet08 – na Zum Passer ty nejdivočejší zvuky, tentokrát hlavně měký analogový arpy.

MIDI jelo pres Fireface. Někdy fungovalo, jindy ne. Někdy se prostě nedařilo přimět pět nástrojů ke spolupráci. Z virtualnich nastroju stoji za zmínku M-Tron Pro a Arturia Solina v Macu a Tenori-on v iPadu.

Zpěv

Pro společný hraní ve zkušebnovým módu jsme používali Shure SM58. Pro společný nahrávání, kdy byl Adrian izolovanej paravany, jsme používali Neumann U89. Izolovali jsme spíš Adriana od roomů, než obráceně – texty nebyly nikdy finální a nechtěli jsme mít bleed karibský angličtiny ve všech mikrofonech v místnosti.

Pro finální zpěvy jsme chtěli použít vyzkoušené německé derby Brauner VM1 a Neumann U87Ai, ale Honza se nakonec rozhodl prohodit Neumanny za U89 – kvůli charakteru Adrianova hlasu.

Vocals (Recording) A: U89 -> LA610 MkII Compressor In

Vocals (Recording) B: Brauner -> Neve 1073

Vocals (Rehearsal): Shure SM58 -> Amek M2500

Akustická zkouška nápadu, ze kterýho se poskládalo Cause Of You Smile.

Nahrávání loopu na dva aparáty v dvou různých místnostech (i na všechny room mikrofony) poskytlo dost prostoru a času na prohlídku celého studia:

Obsluha soliny ve dvou (promile):

Chceš domů pěšky jít a míříš stranou Auteuile
Spát mezi svými modlami z Oceánie a Guineje
Jsou to Kristové jiné víry a jiných bohoslužeb
Nižší Kristové temných nadějí a tužeb
Sbohem sbohem jsi ospalý
Slunce uťatá hlava
Se kuku kutálí

Friday Night Lights

Sešel se půlrok s půlrokem a já zas rozebral pedalboard. Já byl vždycky tak spokojenej, ale teď jsem slyšel hrát pedalboard Kuby Kajfosze a k tomu jsem si porovnal zvuk kytara -> combo a kytara -> PB -> combo a byl jsem hned nespokojenej. Vlastně jsem byl strašně zklamanej.

Rozhodl jsem se vyhodit všechno, co nepoužívám alespoň na dva songy a vyhodit i Echo Park od Line 6 a jejich Tap Tremolo. Double delaye, který používám se dají snadno naprogramovat v TimeFactoru od Eventide a dynamický tremolo holt v Hypnotized nebude. Vyhodil jsem i Microsynth od EHX.

Odpojil jsem taky napájecí chainy a každá krabička tak má svůj vlastní zdroj. Zmizelo tolik bordelu ze signálu, až mě to skoro rozplakalo nad mou blbostí, že jsem to neudělal dřív. Ladička Polytune dokonce přestala emitovat space zvuky, co dělala, když byla v bypass modu během ladění. Když takhle teď hraje Bluebird, jak asi bude hrát Hiwatt, kterýmu jsem nemohl po přelampování nějak přijít na chuť a říkal jsem pořád dokola, že to nějak není pořád ono.

Jasně, mrzí mě, že tam není MXR Phaser, Moogerfoogery, další looper, hall, druhej chorus od Boss/Waza Craft, Germanium OD, zmíněnej synth a další vychytávky, ale můj zvuk bude čistší, hezčí a asi taky dřevnější, což málokdy považuju za mínus.

Ne nahodou jsou inicialy shodny s tou luxusni znackou osklivejch kabelek.

Marble jsme odpálili během pěti minut, Soundcity málem taky a teď hraje samo od sebe suboktávy. Ale co už. Not everyone can handle the mighty Fürebürd. Podobně jako naši společnou fotku “Freddie Mercury, George Michael and some other guy famous in showbusiness are confronted by an old hippie.”

Nicméně, po několika hodinách jsme byli zpět u Napoleona (Kuba) a Les Paula (Chuck)​​, tele a firebird šli do kufrů. A M160 jsme vymenili za MD421. Jenže easy path je prostě cesta, kdy je všem dobře a všechno zní jak má, ale často je dobrý nebejt v komfortní zóně a tak: “Samozřejmě bereme take s firebirdem a telecasterem.”

NAkonec jsme končili v setupu, kdy jsme k R1 a MD421 přidávali ještě U87, resp. VM1 pro víc barvy, resp. detailnější top-end.

Ve čtvrtek přivezeme ještě rickenbackery, gretsche a twina. Chceme víc vzdušný jingle jangle kytary.

​