A column written for Instinkt magazine this week:
Výstava “BigMag – Jiné časopisy v Česku po roce 1989” v pražské galerii DOX vypráví sice jen mezi řádky, ale i tak intenzivně, o historii české hudební nezávislé scény v době, kdy jsem ji i já vnímal a prožíval nejsilněji. Vyprávění to není ani příjemně melancholické ani optimistické. Spíš jsem měl celou dobu pocit, že se probírám exponáty nějaké zaniklé, ne moc vyspělé mikro-civilizace, která nikdy nebyla rozvinutá a po celé řadě neobratných pokusů plných touhy a osobního nasazení jednotlivců zanikla. Skončila v zaprášeném rohu jako memento. Jenže mě taky napadlo, že to rozhodně není grafickým zpracováním. To je naopak důvod pro návštěvu téhle povedené expozice. Výstava zmařených tužeb, od anarcho-punkových fanzinů, přes první okouzlení ostrovní scénou v časopise Point, nezpočet titulů dotýkajících se klubové taneční scény posledních dvaceti let, Živel, Ultramix, vypráví něco ne uplně sympatického o té naší “scéně” – totální ignorance publika opětovaná častou arogancí autorů, témata pro těžko říct koho, strach z kolaborace s komercí vedoucí do izolace a slovník sekty jsou nedílnou součástí úpadku všech pokusů o silnou, vlastní, ne jen pražskou hudební subkulturu. Ta tu sice vždycky jednou za pár let vyklíčí, ale dopadne jak fazole v Petriho miskách na základní škole.
0 Responses to “Big Mag, Big Mouth.”