Archive for the 'music' Category

Making plans for 2020

Když jsme v lednu jeli nahrávat do Tajnýho studia další album Lazer Vikinga, měli jsme asi trochu jiný představy o tom, jak to bude následně probíhat. V únoru, když jsem odlétal do Argentiny, jsem už ale tušil, procházejíce se po liduprázdnym frankfurtskym terminálu mezikontinentálních letů, že až se v březnu vrátím, možná budou věci komplikovanější.

V Metropolis v Londýně nemasterují, čekáme tak s Foxo na okamžik, až se inženýři vrátěj do práce a přejedou hotový album posledním polishem. Těšim se na to, ale věřim, že kapela se těší mnohem víc.

Karanténa pomalu končí, resp. život se na pár měsíců asi vrátí k něčemu, co bude připomínat normál. My bychom mohli dotočit zpěvy na LV a začít s mixem alba natočenýho v lednu.

Od Honzy Brambůrka doputoval přes Tucznáka/Macaroffa/Lukáše konečně disk – akce srovnatelná s nákupem na Aliexpresu. Kromě Lazera je na něm taky infamous never finished album, který Honza pojmenoval TBFKATP – the band formerly known as The Prostitutes.

Mezitím se v Parlay točí post-jazz v produkci mejch dětí a já založil dle nápadu kamaráda Lucia z Argentiny transatlantickou kapelu, které dal on jméno Brno, protože jsme se tam jedinkrát viděli v Evropě a protože mu to město asi přišlo dost temný na to, aby jeho jméno nesla naše dark goth kapela. Složení Lucio Ceretti (El Huesped), Sergio Chotsourian (Los Natas), já a můj syn Šimon. Sergio to taguje jako metal a tím mě soustavně znervózňuje. Ale děj se vůle boží, tohle se nedá na vzdálenost 12.000 km odladit. Zvlášť, když jsem se se zpěvákem nikdy v životě neviděl.

Chtěli bychom i letos udělat Suchá fest a na něm uvést novou kapelu s Vegym, Lukem Santiagem a Steviem LFO. Nahráváme to už rok, teď už třeba i budeme zkoušet.

A v rukávě máme krásnou desku s Kubou. Jen moc asi nevíme, co s ní.

Kdyby to letos všechno vyšlo, vyšlo by to asi všechno. Novej Lazer, Foxo, Šimonův jazz, Šimonův Brother Adam (ten už je hotovej), EP nový kapely, EP Brno a možná ještě neco navíc. Rád bych taky natočil alespoň pár dalších songů Dreihauser, možná Baseta a strašně bych chtělů udělat jeden singl s Johannes Benz. Co se dá stihnout v tom nejasně dlouhym covidovym okně? A to jsem ještě chtěl udělat sólovku. Asi jindy.

Brno – nejtemnější věc mezi Českem a Argentinou
Johnny Marr Jaguar – taková poslední akvizice
input list Lazer Viking 2020
Lucio, na opačnym konci Země.
Moje nejoblíbenější země. Byl jsem tam po 15 letech.
Svatá trojice při nahrávání LV.

Universal Audio Luna – DAW zadarmo, ale jen pro bohaté

První dojmy z cca 3 dnů používání nejkrásnějšího a zároveň i nejluxusnějšího DAW na trhu:

  • skvělý je, že to má workflow skutecnyho mixaku/analogovyho studia – spousta věcí tak dává větší smysl, spoustu věcí se digitální děti doučí (a v neposlední řadě se tím dost obhajuje ten UAD obrázkovej svět simulací relic gearu)
  • implementace s Apollem je fucking ace – uz nepotrebujes Consoli, vsechno ovladas z DAW, najednou je HW a SW jedna věc, včetně Unison preampů přímo v DAW atp.
  • je to celkem intuitivni a docela rychle se v tom da delat (tracking je nejlepěí a bezbariérovej, editing dá pár hodin práce, asi je jednodušší pro PT uživatele, my z Logicu musíme přemýšlet víc)
  • baví mě marketplace in-app, i když je to samozřejmě zlo pro platební kartu
  • neomezenej počet tracků

a pak je tu rada nevyhod nebo věcí, co se tvářily jinak:

  • jede to jen s “černými” Apolly – musi to byt thunderbolt 3
  • nejede to se starším MacOS systémem než Mojave (alespoň myslím)
  • zda se, ze Luna extremne zatezuje procesor ve srovnani s Logicem – větrák, kterej nevím, že mám, jede často
  • neda se spustit bez pripojenyho Apolla, takze zadny editovani na cestach a podobne – to mě bolí hodně
  • nema AAF export, jen import, takže nabrat session v Apollu a po chvíli editace si ji hodit do Logicu není seamless
  • Neve summing neni zadara, jak tvrdili, ale za 300 €, coz mi prijde uplne mimo, ale treba zjistim, ze to je nenahraditelný a za hubicku
  • je tam dobrej jeden jejich sampler zadara, jinak nic – opacnej princip, nez u Logicu – zaplat DAW, dostanes hodne muziky. tady je to holobyt
  • editace MIDI je celkem ok, ale Logic mi prijde zatím o neco lepsi

Závěrem:

  • libi se mi to, hraje to a mas pocit, ze pracujes (nejen diky vizualu, ale hlavne diky workflow) ve skutecnym old skul studiu s pultem a magnetofonem.
  • nauci nas to gain staging v digitalnim prostredi jako nic predtim, protoze tady proste musis dodrzovat analogovy pravidla
  • neni to pro postprodukci obrazu
  • chybi tomu par zasadnich veci pro profi praci (vlastne ani nevim, jestli to umi video)
  • bude to vzdycky drahy (dokupy in app a hlavne aktualizace HW, bez kteryho to nikdy nemuze jet)
  • Je to DAW zadarmo, ale jen pro bohatý

Dva roky

Koukám, že poslední post je nadšená reportáž z natáčení desky The Prostitutes. Tak ty se rozpadli právě kvůli týhle session, resp. tahle session byla poslední hřebíček do rakve. Nic z ní nespatřilo světlo světa, jen jeden song, kterej Adrian ukrad bez jedinýho kreditu na svou poslední desku. Ale to už je minulost.

Za tu dobu se stalo hrozně moc, ale především už víc než rok jede naše vlastní studio Parlay Sound. Fotky z poslednich dvou let to reknou lip:

 

 

 

 

 

Mnohem lepší, než do voka drát.

Opět po deadlinu. První singl v mixu Lukáše Chromka je už venku asi dva měsíce. Za čtrnáct dní jedeme domíchat desku k Frithjofovi zpátky do Atomino studia u Erfurtu. Je to nejkrásnější malý Abbey Road v panelákový mateřský školce, kterou Frithjof koupil a kromě studia tam umístil celou svou rodinu a jednoho podivína, co dole v přízemí opravuje ty nejžádanější skvosty z historie amplifikace a syntézy.

Jedeme odhalit záhadu chybějících vysokých frekvencí na kytarách, který nám ale pocitově nechybí. Já tipuju nějakej problém v ISA 428 nebo nějakou záhadu způsobenou exportama. Chybí vše nad 5k, ale i tak to zní krásně.

Deska vyjde letos a bude to BigBoš jak má být.

Točili jsme psí písničky

Těžko pregnantně říct, co jsem čekal před produkcí od téhle nahrávky. Šel jsem udělat to nejlepší pro pár folkových balad pro kamaráda Baseta, který mě o produkci poprosil a my se rok prali po volných chvílích s přípravou demáčů pro natáčení.

Co se stalo dál je už legenda. Potkalo se to, co se má potkat, aby vznikla krásná deska (bez pořadí důležitosti): já, Baset, jeho kapela (Martek Drahoňovský, David Landštof, Albert Romanutti), Vegy a Honza Brambůrek. A Pavel Borovička, který to všechno pečlivě zaznamenával na video.

K tomu Tajný studio a sud piva denně. Chyběl Almela, který raději urychlil porod své ženy, aby se vyhnul nahrávání mandolíny.

Máme nádhernej zvuk, neuvěřitelný aranže a krásný písničky. Release na podzim.

Točili jsme přes pulty Amek M2500A a Studer 169M plus preampy Focusrite ISA One a Universal Audio DCS Remote Preamp.

Akustická kytara: Brauner Phantera + Neumann U 89 i

Zpěv: Shure Beta 57

M/S: Neumann 87A i (M) + Brauner VM1 (S)

Basová kytara: Tech 21 SansAmp

El. kytara: Sennheiser MD 421

Cello: Neumann U 87A i

Piano: AKG C414 XLS + Neumann U 87A i

Room mics: 2x Neumann M149

Bicí:

  • bass drum – Neumann M147 + Sennheiser e 602 II
  • snare – Electro Voice ND 468
  • toms – 2x Beyerdynamic TG D57C
  • OH – 2x Coles 4038
  • ride – to si nepamatuju a ani podle fotky to nepoznám

Oslavujeme.

Ale něco by se tam ještě vešlo. Něco lampového. Třeba TL Audio VP-1? Uvidíme.

Jaro

Točím zpěvy pro novou desku Boy Wondera, který se mezitím změnil na Laser Vikinga a rozmnožil se dělením. Už jsou dva, Kuba a Steve. Produkce se ujal Steve a v jeho studiu se nahrály všechny nástroje. Na mně je sejmout zpěv obou a trocha toho koučingu a chytrejch řečí.

Pomalu se posouváme s Basetem na cestě k jeho debutu. Máme natočené základy pro čtyři písně a hledáme formu. Zatím je každá ta věc hodně jiná. S češtinou se setkávám asi poprvé v takovym rozsahu a je to vtipný. Není to tak jiný, jako pracovat s angličtinou, ale českej text a zpěv vždycky prozradí, kde se skrejvá nějaká ta umolousaná folkařinka nebo bigbíťárna. Je to jednodušší poznat.

The Prostitutes začnou pracovat na desce, resp. začneme řešit koncepci, a v Logicu mi vzniká něco jako další singl pro Apollinaire. Těšim se na festivaly. Už hrozně moc.

Rozjeli jsme Peloton a jeho Kroměřížskou výzvu a vzbudili jsme vášně, očekávání, trochu opovržení a kritiky za marketing a PR. Je to ale projekt na rok a půl, tak věřím, že to vybreakujeme a na konci budeme mít šanci zvolit si fajn prezidenta. Logo, stejně jako u Podhradí, dělal Lukáš Franz.

Dokončili jsme třetí reklamu pro Vineu za existenci Mods. Ta první nám pomohla se dostat na slovenský trh, ta druhá nás z něj na několik let sundala. Byla to smutná story a bez dlouhých výmluv se dá říct, že marketing Vinei tehdy nebyl uplně ve formě a že nás měl producent z projektu stáhnout přesně tak, jak jsme chtěli. S odstupem to ale takovej disaster není. A byla to také první spolupráce Mods a Honzy Muchowa.

Teď je tady novinka. Režisérská verze. Vinea podporuje revitalizaci slovenských a moravských vinic a my jsme o tom natočili reklamu. Hudbu dělal, wait for it, Honza Muchow. Moje nejoblíbenější Vinea, co jsme dělali. Navíc ve veselé spolupráci se design studiem  Butterflies & Hurricanes.

 

 

German engineering

Bylo to dilema a v košíku u Thomanna ležely Brauner VM1 a Neumann U87 ai čvrt roku. Včera se vydaly směrem Praha.

Začalo to vlastně rozhodnutím koupit Flea 47, se kterým jsem se dobře seznámil při natáčení Deaf To The Call. To se ale zamotalo – dílem špatnou domluvou s kamarádem, který se na koupi chtěl podílet dalšími kusy, dílem trochu laxním přístupem importéra. Pak jsem znejistěl a začal uvažovat o koupi Flea 12. Porovnával jsem na vzorcích dostupných na internetu oba mikrofony tak dlouho, až opadla prvotní nákupní horečka a začal jsem uvažovat o všech aspektech nákupu znovu.

Nakonec jsem (prozatím) Flea opustil – je to klon za hodně peněz a v případě prodeje je vždycky lepší prodávat zavedené značky s originálním designem. Navíc nejsem věřící jen ve vintage vybavení a jeho klony – moderně znějící Brauner Phantera je můj oblíbený mikrofon, Zdenda a Tereza na něj natočili zpěvy na celé album Apollinaire. A tak jsem pátral dál.

O Neumann U87 ai jsem si náhodou povídal s Karlem Havlíčkem nad jeho nahrávkou Adrianova zpěvu pro skladbu Suspicion k seriálu Mamon. A bylo to snad poprvé, co ho někdo nadšeně chválil. Nikdy to nebyl, speciálně ve studiu Soundsquare, kde natáčíme voiceovery, mikrofon, který by mě nadchnul. U87 je workhorse, trochu nudný, ani ne tak na první poslech “pěkně znějící” jako konkurenti. Pro vintage vyznavače postrádá charakteristiku předchůdců z přelomu 60. a 70. let. Jenže v Suspicion zní Adrian skvěle a je slyšet, že signál sejmutý tímhle mikrofonem se dá skvěle postprodukovat. Točili jsme na něj sami stokrát zpěvy i nástroje a vlastně vždycky to byl v hudbě win. Plus – je to krásná, klasická věc a narozdíl od ebay koupě starého kusu ze zaručeně “smoke free studia” je fajn mít na mikrofon za 60.000 záruku.

Brauner VM1 oplývá vším, co si představuju, že má mít dokonalý mikrofon. Perfektní zvuk, lampové zesílení, plynulá změna charakteristiky z místa zvukaře, krásný vzhled a pop filtr vymyšlený tak, že vás překvapí, že to nedělají všichni. Plus moderní design zaručující pozáruční opravitelnost bez změny zvukových charakteristik. Narozdíl od Neumann M147, který teď používáme na hlas a zpěv nejčastěji, je mnohem otevřenější a snese téměř jakoukoliv, i extrémní ekvalizaci – nic se neztrácí, nic nezkresluje. Mimochodem, VM1 je oblíbený mikrofon Blixy Bargelda, který prý nenávidí Neumanny, speciálně U87.

Oba zastupují německé akustické inženýrství. Neumann jeho klasickou podobu, Brauner jeho současnost a budoucnost. Kraut rock a neue deutsche welle. Těšim se.

Teď už jen postavit stabilní, akusticky optimální studio, kde se bude dobře nahrávat i míchat. …

Screen Shot 2016-05-20 at 21.22.26

V jednoduchosti je krása.

Studio 30

 

Natáčení Wild Tides ve Studiu 30 v Karlíně.

Po všech výletech do stratosférických vrstev hinduistického zvukařství s přísaháním na spirituální podstatu zvuku a božské relikvie záznamových zařízení, je natáčení v Karlínském studiu Českého rozhlasu příjemný uvolnění. Jako víkend u mámy na chalupě.

Zatímco někdo ví, že Neumann nevyrobil lepší mikrofon od roku 1636 a preampy, kterých se nedotknul Neve, zní jako porouchanej telefon, v Karlíně jedou čistou no-bullshit “obyčejnou práci”. Na kytaru patří SM57, na velkej buben D112 a dvě účka na ambienty. To všechno se nastrká do stolu Studer Vista 7 (ČRo je věrnej značce, co si to tam pamatuju) a vymalováno. Dobrá akustika, dobrá technika a výsledkem je dobrej zvuk. Žádnej vintage outboard, žádná posvátná úcta k mikrofonům. Dokonce to spíš celou dobu vypadá, že k tomu mají vztah jako kopáč ke krumpáči. Až vás znejistí, jak vůbec netancujou kolem toho, co dělají, aby to prodali. Skříň praská pod náloží bezpočtu kusů AKG C414 ULS, Shure SM57, Neumann U67 a U87, Sennheiser MD421 a pár dalších. Není to ale muzeum mikrofonů jako polovina projektových studií v Praze, je to skříň spolehlivejch nástrojů na práci. Vtipnej rozdíl přístupu. Pro někoho porno, pro někoho práce.Jako třeba pro zvukovýho mistra Karla Fisla. Než jsem před dvaceti lety odcházel z ČRo, pracoval jsem s ním ve Studiu 2. A dneska zase. A zase dobrý.

Divnej pocit

Je to necelejch deset let, co jsem jel do Londýna dělat postprodukci spotu na Oskara, prošel pár místních klubů, nakoupil desky od desítek kapel začínajících na The, narval si je do iPodu a po večerech chodil pěšky po Soho a okolí a přemejšlel jsem, co je tak zásadně jinýho na přístupu mladejch neumětelů v Anglii a u nás, že jejich muzika je skvělá a u nás se to nedá poslouchat. Pak jsem se vrátil a za pár dní to “naposledy” zkusil s novou kapelou a překvapivě to bylo lepší. Ta energie kytarový scény byla tenkrát, jak si všichni ještě pamatujeme, omamná. Pro mě hned dvakrát – poprvé, protože to po dlouhý době byla nějaká silná vlna nesoucí se jak undergroundem, tak mainstreamem, a podruhé proto, že jsem konečně mohl vylézt z exilu a zapnout si zase (v Anglii) rádio nebo si koupit desku od současný kapely a nemít u toho pocit, že jsem asi už navěky mimo (rozuměj: že beru uplně jiný drogy, přijel jsem z jinýho města a jak říká Howard Stern “neřídim kamion a nespim s vlastní sestrou”).

Po anglicku jsme rychle vydali EP a v časáku byli dřív, než jsme měli první koncert. Po anglickym vzoru jsme se taky stali hitem a posbírali stejný množství fanoušků jako i těch, co by nám ještě dneska plivli na hrob. Dostali jsme nálepku “český Joy Division”, kterou svorně používali oslavně i pejorativně obě strany a dodnes mi asi pár lidí neodpustilo, že jsem rocker z reklamky, což je vzhledem k tomu, čím se živí 90% nezávislý scény, mírně řečeno paradox.

Necelý rok po založení The Prostitutes jsem dal výpověď v agentuře, koupil si Rickenbackera, Tubescreamer a Small Clone a dal se na volnou nohu režiséra a rockera.

Proč to vzpomínání? Rickenbackera jsem popravil už někdy v roce 2007 v Akropoli trochu nechtěným, ale hlavně nepovedeným gestem intoxikovanýho ničitele. Small Clone přestal fungovat na jaře letošního roku a na zatím posledním koncertě jsem vzteky rozšlapal Tubescreamer. Rickenbackera jsem si koupil novýho, Small Clone taky a minulej tejden i Tubescreamer, ale tak nějak mi došlo, že jen na těch následujících šest koncertů. Je to divnej pocit, na neurčito, na čas, na nějakou dobu se loučit s touhle kapelou a přitom dělat da desce, která je ze všech těch desek sice nejšílenější, a jak řikáme interně s úsměvem “nejhorší, ale taky nejsvobodomyslnější a po první desce asi taky jediná “naše”.


Martin Destroyer

prikryl@me.com
directors@mods.cz
prostitutes@theprostitutes.org

Skype: martindestroyer
iChat: prikryl@mac.com

RSS The Prostitutes

  • An error has occurred; the feed is probably down. Try again later.

Twitter

Flickr Photos