Archive for the 'film' Category

Dva roky

Koukám, že poslední post je nadšená reportáž z natáčení desky The Prostitutes. Tak ty se rozpadli právě kvůli týhle session, resp. tahle session byla poslední hřebíček do rakve. Nic z ní nespatřilo světlo světa, jen jeden song, kterej Adrian ukrad bez jedinýho kreditu na svou poslední desku. Ale to už je minulost.

Za tu dobu se stalo hrozně moc, ale především už víc než rok jede naše vlastní studio Parlay Sound. Fotky z poslednich dvou let to reknou lip:

 

 

 

 

 

Prima showreel

Momentálně ovládáme s Mods reklamní breaky na Prima stanicích: ČEZ, McSundae a Happy to have them pro McDonalds, MOL, Vinea. To se mi asi ještě nikdy nestalo.

Jaro

Točím zpěvy pro novou desku Boy Wondera, který se mezitím změnil na Laser Vikinga a rozmnožil se dělením. Už jsou dva, Kuba a Steve. Produkce se ujal Steve a v jeho studiu se nahrály všechny nástroje. Na mně je sejmout zpěv obou a trocha toho koučingu a chytrejch řečí.

Pomalu se posouváme s Basetem na cestě k jeho debutu. Máme natočené základy pro čtyři písně a hledáme formu. Zatím je každá ta věc hodně jiná. S češtinou se setkávám asi poprvé v takovym rozsahu a je to vtipný. Není to tak jiný, jako pracovat s angličtinou, ale českej text a zpěv vždycky prozradí, kde se skrejvá nějaká ta umolousaná folkařinka nebo bigbíťárna. Je to jednodušší poznat.

The Prostitutes začnou pracovat na desce, resp. začneme řešit koncepci, a v Logicu mi vzniká něco jako další singl pro Apollinaire. Těšim se na festivaly. Už hrozně moc.

Rozjeli jsme Peloton a jeho Kroměřížskou výzvu a vzbudili jsme vášně, očekávání, trochu opovržení a kritiky za marketing a PR. Je to ale projekt na rok a půl, tak věřím, že to vybreakujeme a na konci budeme mít šanci zvolit si fajn prezidenta. Logo, stejně jako u Podhradí, dělal Lukáš Franz.

Dokončili jsme třetí reklamu pro Vineu za existenci Mods. Ta první nám pomohla se dostat na slovenský trh, ta druhá nás z něj na několik let sundala. Byla to smutná story a bez dlouhých výmluv se dá říct, že marketing Vinei tehdy nebyl uplně ve formě a že nás měl producent z projektu stáhnout přesně tak, jak jsme chtěli. S odstupem to ale takovej disaster není. A byla to také první spolupráce Mods a Honzy Muchowa.

Teď je tady novinka. Režisérská verze. Vinea podporuje revitalizaci slovenských a moravských vinic a my jsme o tom natočili reklamu. Hudbu dělal, wait for it, Honza Muchow. Moje nejoblíbenější Vinea, co jsme dělali. Navíc ve veselé spolupráci se design studiem  Butterflies & Hurricanes.

 

 

Mazda Audio coming soon.

Jak rychle dojde konečně k mixu desky, kdy dotočíme všechny detaily a kdo album pak vydá, to netušíme. Ale už máme skoro hotovo a natočili jsme k tomu trailer. Zajímavý je, že kamery a střihu se z větší části ujmul můj syn Šimon.

chodicilide.cz 2014

IMG_3732

Tuhle kampaň jsme si kreativně udělali od A do Z a přes všechny zjevný nevýhody centralizace jsem moc rád, že to tak bylo, protože jsem si chtěl vyzkoušet držet otěže od začátku do konce, tak jako Fred a Farid, kind of. JANDL jako agentura, Mods jako režiséři, já jako hudební skladatel. Poskládali jsme to s Lukášem Franzem a Michalem Nohejlem ve spolupráci s lidma z nadace Sirius, s kterými jsme několik měsícu ladili strategii a přemýšleli, co by měl být náš dobře vážený další krok. Prvotní námět ale přinesla Kristina, moje žena, když jsme popíjeli v baru v Kreutzbergu letos v březnu. Napadlo ji ukázat, jak spolupracují lidi s postižením se svejma kolegama a kámošema. Jako příklad uvedla nevidomý lyžaře. Přinášeli a odnášeli jsme si nápady do a z nadace, dostávali komentáře a zvažovali, co je dobrá cesta, co je realizovatelná cesta a co se dá stihnout a co zaplatit.

Po druhý vlně “létajících lidí” jsme měli pocit, že jak sdělením, tak kreativním konceptem jsme řekli co jsme mohli, a dál nemělo smysl koncept rozvíjet. Projekt chodicilide.cz se za tu dobu stal značkou, symbolem pro dialog s lidmi s postižením. Nemyslim to nijak nabubřele, nemám v úmyslu tvrdit, že je to celospolečenský fenomén nebo tak něco. Spíš chci říct, že z jednoho projektu se stal brand. A stal se z toho tak vlastně závazek – nevyhodit energii a prostředky do háje, ale pokračovat a dál udržet smysl kampaně. Zatím nám prokluzovalo mezi prsty, že nevhodný soucit není na místě, ale že adekvátní chování, tedy vlastně stejné chování jako k lidem bez postižení, je věc, kterou musíte cítit, ne “vědět”. Rozhodli jsme se na to zaměřit.

IMG_4772

Středobodem byla úvaha, že máme-li lidi s handicapem považovat za rovnocené od srdce, ne jen rozumně vědět, že bychom je měli brát jako rovnocenné, musíme si jich vážit. Ne je obdivovat s příměsí soucitu za to, že si dojdou na záchod, ale mít k nim respekt pro to, co dělají. Že to dělají stejně dobře nebo líp než my.

Taky jsme si všimli, že hodně fundraisingových charitativních kampaní nenechá své protagonisty projevit se. Mluví za ně voiceover, který tak nechtěně (snad) vyvolává dojem, že ty malí černoušci, vozíčkáři, důchodci nebo týrané matky mluvit neumí. Jen se umí koukat do kamery. To je zřejmě proto, že jsou kromě svého postižení také mentálně zaostalí a/nebo deprivovaní. Protože “normální” lidi mluví a štastní se dokonce smějí. Ani jedno lidé s handicapem nebo jinak znevýhodnění v reklamách nedělají. Díky obrazu chudáků, co potřebujou pětku na vozejk nebo alespoň politovat, se nám pak v hlavě usadí tenhle obraz. A těžko se mění, protože většina z nás se se skutečným, žijícím člověkem s handicapem potká tak zřídka a tak okrajově, že je těžké si udělat vlastní názor. My “inteligentnější” neboli vychovanější víme, že bychom je měli brát jako rovné, ale necítíme to, chybí nám emoční zkušenost, která je v budování vztahu naprosto klíčová. Jinak je to jako vědět, že máte mít rádi maminku.

IMG_5056

Celou dobu jsme se potkávali s lidmi, kteří splňovali představu o tom, že i s handicapem se dá žít šťastný život na úrovni. Rozhodli jsme se vybrat tři z nich a natočit o nich, řekněme, umělecký dokument v reklamním formátu, který by měl zprostředkovat zmíněný osobní zážitek lidem u televize a monitorů. Vznikl tak klip o nevidomém horolezci Honzovi Říhovi, neslyšícím taxikáři Danielu Pilařovi a paraplegikovi akrobatovi z La Putiky Petrovi Valchářovi. Ve všech třech spotech si necháváme odhalení handicapu na konec. Předtím jen naznačujeme. V horách jsou to útržky rozhovorů, které spolu normálně horolezci nevedou, v taxíku střídání zvuku a ticha podle střídání záběru z exteriéru a z interiéru – jakoby vně  a uvnitř světa řidiče, ve zkušebně La Putyky se soustředíme na souhru Petra a akrobatky Zuzany.

Točili jsme na kameru Arri Alexa v Praze a v Rakousku. Hudbu jsem za vydatných komentářů Michala nahrál v Radiotronu a s pomocí Karla Havlíčka domíchal ve studiu Soundsquare.

agency: JANDL Praha

creative director: Martin Přikryl

copywriter & creative grouphead: Lukáš Franz

production: Filmservice a.s.

executive producer: Dan Sirotek

producer: Kristina Přikrylová

production manager: Klára Botlíková

production coordinator: Šárka Střelková, Nikola Böhmová

production assistant: Barbora Sovinská

__________________________________________

directors: Mods

1st AD: Lukáš Víznar

DoP: Tomáš Sysel

focus puller: Jiří Merc a Tomáš Munzperger

lights: Lightservice

gaffer: Jiří Filipovský

best boy: Jan Bělehradský, Vladimír Urbánek

grip: Jan Ročňák, Tomáš Gregořica

DIT: Lukáš Biegl, Mikuláš Křepelka

VTR: Václav Kauer

clapper loader: Honza Vágner

sound engineer: Roman Sečkař

boom operator: Lukáš Martina

art director: Henry Boraros

props: Jan Kužel

stylist: Petr Tistan

make-up: Tereza Prachařová

low loader: Igor Jelen, Shootmakers

location services: Marek Řídel, Bezi Frein

camera rental: Vantage, Jindřich Čipera

making of film: Mikuláš Křen

__________________________________________

edit: Petr Mrkous

grading: Ondřej Štibingr, UPP

online: Rasťo Šimočko, RUR

sound studio: Soundsquare

sound postproduction: Karel Havlíček

music recording: Radiotron

music composer: Martin Přikryl

Fuck Oasis.

Image

 

Byla to melancholie. Režisér Shane Meadows (This Is England) dostane možnost natočit film o comebacku svý nejoblíbenější kapely. Manchester, severní Anglie a návrat “největší kapely na světě”, která se proslavila stejně tak tím, co dokázala, jako tím, co nedokázala, co odmítla, co řekla i neřekla.

Sedět s Honzou Muchowem v kinosále a poklepávat si nohou do rytmu I Wanna Be Adored, She Bangs the Drums nebo Elephant Stone je vlastně taky scéna z filmu.

Dokument začal rozpačitě a rozvláčně, vybral ale poslední zatáčku asi desetiminutovym záznamem instrumentálního partu znovuobnovených StoneRoses a řekl tak o téhle kapele víc, než jsem kdy slyšel nebo četl.

Mani věčně nafrčenej, Ian s překvapivě pevnym pohledem jestřába, Reni jako buddha s vnitřnim démonem a John Squire jako mod rock god byli ve formě. Jejich hudba pro mě byla ještě uhrančivější, než když jsem v 16 jejich desku sjížděl z image povinnosti. Poslouchali jsme je rok a pak už ne. Kdo je o rok mladší, dost možná o nich nikdy neslyšel. Stejně jako řada lidí, co vycházeli spolu s náma ze sálu s novým hudebním objevem.

Když v roce 2012, po jejich prvním koncertě po dvaceti letech, vychází publikum ven na ulici, padnou dvě krátký recenze fanoušků, se kterejma v tu chvíli nemůžete nesouhlasit: “Fuck Oasis!” a “Turn off the music!” My jsme se jen museli hlídat, abysme na konci písniček ze záznamu koncertu netleskali s publikem na plátně. Nutkání jsme měli velký. Stone Roses, i když jen na plátně, byli skvělý.

Heart of Stone video už prošlo celou postprodukcí a je venku.

Po pár týdnech čekání se nám podařilo finálně dokončit klip k Heart of Stone, prvnímu singlu z naší nové desky Deaf To The Call. Režíroval jsem já s Michalem Nohejlem, tedy Mods. Ovšem tentokrát za většího než malého involvementu ze strany kameramana Honzy Baseta Střítezského, kterého z poslední doby znáte asi jako kameramana Nebela. Baset nakonec trval i na tom, že poteče voda. A tekla proudem. Ve třech stupních celsia jsme nakonec někdy kolem druhé hodiny po půlnoci naskákali k Vodouchovi do auta a nechali se odvézt do obývaku Stevieho LFO, který bydlel za rohem.

Poupata (O.S.T.) – pokračování

Tady je další část soundtracku k Poupatům. Minule jsem tady postoval track, kterej je něco jako “hlavní” motiv soundtracku. Teď doplňuju dvě hudební témata, která si ve filmu nakonec zahrála nejvíc. Obě věci jsou před filmovým editem, v plné délce – takže ne tak, jak se objeví ve filmu, kde jsou z nich použitý spíš fragmenty.

Téma Agáty vzniklo na iPadu v NanoStudiu, pak zas přešlo do Logicu, kde jsem dělal postprodukci:

Závěrečný téma pro scénu na přejezdu je tady. Závěr nakonec zvukař filmu Dan Němec ustřihnul a dal tam zvuk ohňostroje, což se mi ve filmu moc líbilo, ale sem dávám původní verzi, protože to má svoje finále.

A kromě toho, což asi nikdo moc neví a ani neregistroval, jsem dělal i obě hlavní hudební pekla do filmu: hudbu pro stripshow a hudbu do Frankieho auta.

Tady je hudba pro stripshow. Já jsem to původně chtěl udělat hodně ve stylu 90. let – jako eurodance – protože mi to sedělo k postavě, kterou Michal Nohejl, jinak můj kamarád a kolega z Mods hraje, ale Zdeněk Jiráský chtěl něco tvrdšího, jako Prodigy. Tomu jsem přizpůsobil rytmiku a zvuk hlavního synťáku, ale stejně jsem se snažil, aby celek zněl co možná “nejhůř”, protože v Progidy občas slyšim i něco “dobrýho”, kvalitního, co k Frankiemu moc nesedělo. Výsledek je tady:

Hudba, která hraje u Frankieho v autě, vznikla jako vtip. Bavili jsme se před pár lety s kamarádem Lukášem Franzem – Tucznakem, co dělá mimojiné pro The Prostitutes plakáty, o new rave. Hádali jsme se, kolik času člověk potřebuje na “vytvoření” tracku s nálepkou new rave a myslim, že jsme se vsadili, že za 10 minut já udělám skladbu a on na to vymyslí název a udělá obal. Nebyl to lehký úkol, protože skladba sama trvá 3:18, takže na “skládání” bylo času málo. Dělal jsem to v GarageBandu a část loopů jsou samozřejmě z banky Applu, ale ani v tom se myslim skladba neliší od své konkurence. Lukáš vymyslel, že se skladba bude jmenovat příznačně, podle luminiscentních barev, co byly tehdy in, b.l.a.c.k.i.s.n.o.t.a.c.o.l.o.r. a “projekt” dostal nazev Choke/Swallow. Skladba pak hnízdila v našich iTunes a občas jsme ji provětrali jako DJs. Když chtěl Zdeněk nějakou “rychtu” do scény v autě, byla to moje první volba. Představoval jsem si, jak Frankie ještě jede na dojezdu z “mosteckýho kokeše” a tahle hudba mu zůstala v přehrávači vlastně ještě od noci.

Poupata O.S.T.

Když jsem začal na Poupatech zhruba před třičtvrtě rokem pracovat, nenapadlo mě, že to ocení někdo jinej, než Zdeněk Jiráský, režisér filmu. A i to se nejdřív moc nejevilo jako reálný – vracel jsem se do bodu nula téměř pokaždý, když jsem něco pustil nebo poslal mailem. Začal jsem u kytar a Logicu, ale nakonec jsem veškerej audio materiál nahrál na chalupě v Krušných horách v iPadu (hlavně v Nanostudiu) a v Logicu jsem dělal už “jen” post-produkci.

Hudba z filmu je pár dní nominovaná na Cenu kritiky za rok 2011 a z toho mám radost. Saša Michailidis z Radia 1 projevil zájem něco z filmu zahrát a tak jsem sednul a začal hledat, co by se tak z těch duchařin a minimálů dalo pustit do rádia.

Mám v plánu sem postnout část demo nahrávek, který se do filmu nakonec nedostaly, ale nejdřív teď a tady: jeden remix hlavního tématu filmu. Pojmenoval jsem ho “Chci” podle toho, co chce ve filmu Agáta, a je to vlastně mix dvou hlavních témat dohromady.

In the eye of a hurricane.

Unfortunately, most of the time I spend close to the eye, trying to get a rest, not actually reaching it. But. There are some treasured moments like this, when my procrastination leads me towards things like “you should write a new blog post” instead of “Hurry up, finish the music changes client asked for yesterday, write the new treatment for the commercial agency asked to be finished yesterday, prepare for the today’s PPM, make a quick and magical progress on strategy and creative for brands you work on and call finally the director of the film you work on score for and set up meetings for next week!”. Come on! It’s wednesday and I deserve at least 5 minutes to start this post to reassure myself that this blog isn’t dead yet.

Purchases

So, I work a lot and I made some money for some interesting new purchases to enhance my gear in the studio. TL Audio C 2021 Compressor from Ivory series is a great addition to my front-end as well as a good output “warming” machine.


VOX Pathfinder 10 looks like a toy but sounds like a chihuahua on steroids. I bought it especially for our acoustic tour and home purposes with a big sign “a chinese toy made by Korg bearing a desirable brand of english heritage which looks cool enough to spend 60 Euros”. But the sound of the clean channel is simply fantastic. The overdrive channel sounds simply horrible and unusable. But you can buy a decent overdrive from Danelectro for a price of two packs of Marlboro. I use this combo with my Marshall Echohead digital delay stompbox.

I also bought the iRig, revolutionary solution for playing electric guitar through the amazing AmpliTube on iPhone. Unfortunately, the piece of plastic is rather a disappointment as the contact with the guitar cord produces unwanted cracks and noises. For that money, China can do usually better.

I bought no-name japanese guitar from the beginning of 60′ for 2.500 CZK and I play it with my Fender Twin Deluxe for that uncompromising sound of the beat generation.

The Prostitutes

We did our first unplugged gig this year in Brno, heading another one in Roxy, Prague 21.4. 2011

We recorded live performance in Malostranská Beseda and we aslo shot the video footage. Release of a live album is planned for June.

Pictures from that gig here.

We work on songs for upcoming album to be recorded in Autumn.

We also should record two demo songs for a new czech film about punk movement in 80′, directed by Richard Řeřicha.

Mods

We finished T-Mobile commercials yesterday, to be aired from tomorrow. We also did commercials for Direct Insurance, Česká Pojišťovna sponsoring of ice hockey and Fernet. More at our website.

Other

I composed and produced music for Direct and Fernet Z and did a remake, recording (together with Jirka Burian, Blanka Cichon and Karel Havlíček) and production for T-Mobile “Superstar”.

I started to work on score for the film “Poupata”, directed by Zdeněk Jiráský.

Monday, I took part as one of a dozen co-directors of Sparta-Slavia movie shot during one derby football game.

I would like to start a collaboration with Dogs Bodies, in my opinion fabulous czech band. We might record a session in summer.

I moved my office to Náměstí Kinských 7, Praha 5.

The rest was blown away by the wind.


Martin Destroyer

prikryl@me.com
directors@mods.cz
prostitutes@theprostitutes.org

Skype: martindestroyer
iChat: prikryl@mac.com

RSS The Prostitutes

  • An error has occurred; the feed is probably down. Try again later.

Twitter

Flickr Photos