Sounds & Visions
Koukám, že poslední post je nadšená reportáž z natáčení desky The Prostitutes. Tak ty se rozpadli právě kvůli týhle session, resp. tahle session byla poslední hřebíček do rakve. Nic z ní nespatřilo světlo světa, jen jeden song, kterej Adrian ukrad bez jedinýho kreditu na svou poslední desku. Ale to už je minulost.
Za tu dobu se stalo hrozně moc, ale především už víc než rok jede naše vlastní studio Parlay Sound. Fotky z poslednich dvou let to reknou lip:
Momentálně ovládáme s Mods reklamní breaky na Prima stanicích: ČEZ, McSundae a Happy to have them pro McDonalds, MOL, Vinea. To se mi asi ještě nikdy nestalo.
Točím zpěvy pro novou desku Boy Wondera, který se mezitím změnil na Laser Vikinga a rozmnožil se dělením. Už jsou dva, Kuba a Steve. Produkce se ujal Steve a v jeho studiu se nahrály všechny nástroje. Na mně je sejmout zpěv obou a trocha toho koučingu a chytrejch řečí.
Pomalu se posouváme s Basetem na cestě k jeho debutu. Máme natočené základy pro čtyři písně a hledáme formu. Zatím je každá ta věc hodně jiná. S češtinou se setkávám asi poprvé v takovym rozsahu a je to vtipný. Není to tak jiný, jako pracovat s angličtinou, ale českej text a zpěv vždycky prozradí, kde se skrejvá nějaká ta umolousaná folkařinka nebo bigbíťárna. Je to jednodušší poznat.
The Prostitutes začnou pracovat na desce, resp. začneme řešit koncepci, a v Logicu mi vzniká něco jako další singl pro Apollinaire. Těšim se na festivaly. Už hrozně moc.
Rozjeli jsme Peloton a jeho Kroměřížskou výzvu a vzbudili jsme vášně, očekávání, trochu opovržení a kritiky za marketing a PR. Je to ale projekt na rok a půl, tak věřím, že to vybreakujeme a na konci budeme mít šanci zvolit si fajn prezidenta. Logo, stejně jako u Podhradí, dělal Lukáš Franz.
Dokončili jsme třetí reklamu pro Vineu za existenci Mods. Ta první nám pomohla se dostat na slovenský trh, ta druhá nás z něj na několik let sundala. Byla to smutná story a bez dlouhých výmluv se dá říct, že marketing Vinei tehdy nebyl uplně ve formě a že nás měl producent z projektu stáhnout přesně tak, jak jsme chtěli. S odstupem to ale takovej disaster není. A byla to také první spolupráce Mods a Honzy Muchowa.
Teď je tady novinka. Režisérská verze. Vinea podporuje revitalizaci slovenských a moravských vinic a my jsme o tom natočili reklamu. Hudbu dělal, wait for it, Honza Muchow. Moje nejoblíbenější Vinea, co jsme dělali. Navíc ve veselé spolupráci se design studiem Butterflies & Hurricanes.
Tuhle kampaň jsme si kreativně udělali od A do Z a přes všechny zjevný nevýhody centralizace jsem moc rád, že to tak bylo, protože jsem si chtěl vyzkoušet držet otěže od začátku do konce, tak jako Fred a Farid, kind of. JANDL jako agentura, Mods jako režiséři, já jako hudební skladatel. Poskládali jsme to s Lukášem Franzem a Michalem Nohejlem ve spolupráci s lidma z nadace Sirius, s kterými jsme několik měsícu ladili strategii a přemýšleli, co by měl být náš dobře vážený další krok. Prvotní námět ale přinesla Kristina, moje žena, když jsme popíjeli v baru v Kreutzbergu letos v březnu. Napadlo ji ukázat, jak spolupracují lidi s postižením se svejma kolegama a kámošema. Jako příklad uvedla nevidomý lyžaře. Přinášeli a odnášeli jsme si nápady do a z nadace, dostávali komentáře a zvažovali, co je dobrá cesta, co je realizovatelná cesta a co se dá stihnout a co zaplatit.
Po druhý vlně “létajících lidí” jsme měli pocit, že jak sdělením, tak kreativním konceptem jsme řekli co jsme mohli, a dál nemělo smysl koncept rozvíjet. Projekt chodicilide.cz se za tu dobu stal značkou, symbolem pro dialog s lidmi s postižením. Nemyslim to nijak nabubřele, nemám v úmyslu tvrdit, že je to celospolečenský fenomén nebo tak něco. Spíš chci říct, že z jednoho projektu se stal brand. A stal se z toho tak vlastně závazek – nevyhodit energii a prostředky do háje, ale pokračovat a dál udržet smysl kampaně. Zatím nám prokluzovalo mezi prsty, že nevhodný soucit není na místě, ale že adekvátní chování, tedy vlastně stejné chování jako k lidem bez postižení, je věc, kterou musíte cítit, ne “vědět”. Rozhodli jsme se na to zaměřit.
Středobodem byla úvaha, že máme-li lidi s handicapem považovat za rovnocené od srdce, ne jen rozumně vědět, že bychom je měli brát jako rovnocenné, musíme si jich vážit. Ne je obdivovat s příměsí soucitu za to, že si dojdou na záchod, ale mít k nim respekt pro to, co dělají. Že to dělají stejně dobře nebo líp než my.
Taky jsme si všimli, že hodně fundraisingových charitativních kampaní nenechá své protagonisty projevit se. Mluví za ně voiceover, který tak nechtěně (snad) vyvolává dojem, že ty malí černoušci, vozíčkáři, důchodci nebo týrané matky mluvit neumí. Jen se umí koukat do kamery. To je zřejmě proto, že jsou kromě svého postižení také mentálně zaostalí a/nebo deprivovaní. Protože “normální” lidi mluví a štastní se dokonce smějí. Ani jedno lidé s handicapem nebo jinak znevýhodnění v reklamách nedělají. Díky obrazu chudáků, co potřebujou pětku na vozejk nebo alespoň politovat, se nám pak v hlavě usadí tenhle obraz. A těžko se mění, protože většina z nás se se skutečným, žijícím člověkem s handicapem potká tak zřídka a tak okrajově, že je těžké si udělat vlastní názor. My “inteligentnější” neboli vychovanější víme, že bychom je měli brát jako rovné, ale necítíme to, chybí nám emoční zkušenost, která je v budování vztahu naprosto klíčová. Jinak je to jako vědět, že máte mít rádi maminku.
Celou dobu jsme se potkávali s lidmi, kteří splňovali představu o tom, že i s handicapem se dá žít šťastný život na úrovni. Rozhodli jsme se vybrat tři z nich a natočit o nich, řekněme, umělecký dokument v reklamním formátu, který by měl zprostředkovat zmíněný osobní zážitek lidem u televize a monitorů. Vznikl tak klip o nevidomém horolezci Honzovi Říhovi, neslyšícím taxikáři Danielu Pilařovi a paraplegikovi akrobatovi z La Putiky Petrovi Valchářovi. Ve všech třech spotech si necháváme odhalení handicapu na konec. Předtím jen naznačujeme. V horách jsou to útržky rozhovorů, které spolu normálně horolezci nevedou, v taxíku střídání zvuku a ticha podle střídání záběru z exteriéru a z interiéru – jakoby vně a uvnitř světa řidiče, ve zkušebně La Putyky se soustředíme na souhru Petra a akrobatky Zuzany.
Točili jsme na kameru Arri Alexa v Praze a v Rakousku. Hudbu jsem za vydatných komentářů Michala nahrál v Radiotronu a s pomocí Karla Havlíčka domíchal ve studiu Soundsquare.
agency: JANDL Praha
creative director: Martin Přikryl
copywriter & creative grouphead: Lukáš Franz
production: Filmservice a.s.
executive producer: Dan Sirotek
producer: Kristina Přikrylová
production manager: Klára Botlíková
production coordinator: Šárka Střelková, Nikola Böhmová
production assistant: Barbora Sovinská
__________________________________________
directors: Mods
1st AD: Lukáš Víznar
DoP: Tomáš Sysel
focus puller: Jiří Merc a Tomáš Munzperger
lights: Lightservice
gaffer: Jiří Filipovský
best boy: Jan Bělehradský, Vladimír Urbánek
grip: Jan Ročňák, Tomáš Gregořica
DIT: Lukáš Biegl, Mikuláš Křepelka
VTR: Václav Kauer
clapper loader: Honza Vágner
sound engineer: Roman Sečkař
boom operator: Lukáš Martina
art director: Henry Boraros
props: Jan Kužel
stylist: Petr Tistan
make-up: Tereza Prachařová
low loader: Igor Jelen, Shootmakers
location services: Marek Řídel, Bezi Frein
camera rental: Vantage, Jindřich Čipera
making of film: Mikuláš Křen
__________________________________________
edit: Petr Mrkous
grading: Ondřej Štibingr, UPP
online: Rasťo Šimočko, RUR
sound studio: Soundsquare
sound postproduction: Karel Havlíček
music recording: Radiotron
music composer: Martin Přikryl
Ve čtvrtek se Radiotron a JANDL stěhujou. Kousek od Jiřáku zahajujeme novou etapu obou firem. Studio a kancly v jednom, splněnej sen. Factory? Kéžby.
Projekt se Zdendou se chýlí ke svý polovině – zdá se, že pomalu máme všechny songy na album a začneme je dodělávat. Polysix, Crumar a Moog jsou středobod produkce. Společně ale s inspirativníma efektama od Universal Audio a nepostradatelnejma aplikacema pro iPad, především mým oblíbeným NanoStudio.
Turné s Prostitutes bylo asi fakt nejlepší so far. Hodně lidí, dobrý kluby, dobrý koncerty, dobrý hosti – Dead Pope’s Company a Dogsbodies. Užili jsme si to a vlilo nám to docházející optimismus do žil.
Byl jsem na koncertě vlastních dětí – Šimona a Lízy. Getting old zřejmě. Začali letos zpívat ve sboru a mají úspěchy. Zpívaj hezky, mají zajímavej repertoár a nadšenou sbormistryni. A jeptišku na bonga a housle. Občas člověku cukaj koutky.
Poslouchám Veto – Sinus Point Break, už asi měsíc. Ta deska mě fascinuje. Mix, skladby, eklektismus, intelektuální přístup udrženej na uzdě smíchanej s ideální dávkou popu.
Z nedávno koupenejch alb stojí ještě za zmínku The Next Day od Bowieho, nový B.R.M.C., který jsou prostě pořád stejný a pořád stejně dobrý. Našel jsem konečně důvod, proč jít v červnu na Portishead. Je to jejich předkapela Savages:
Problém je, že se křížej s Claptonem a já asi dám přednost klasice před vyčpělou ukňouranou alternativou z devadesátek. Bude to těžká volba, kterou za mě určitě vyřeší práce a nepůjdu nikam.
Nový Depeche Mode jsem ještě neměl sílu doposlechnout ani jednou celý. Už je to asi opravdu definitivně mimo mě a tak se přirozeně největším depešákem v rodině stal můj jedenáctiletej syn.
Čtu John Wray: Spodek. Jsem na začátku a baví mě to moc. Hodně podivnej způsob vyprávění plnej fyzikálních detailů o šestnáctiletym klukovi v newyorskym metru. Celkem hezkej obal, mimochodem.
Tucznak nám udělal nový swiss-typo designy triček. K dostání brzo na koncertech a eshopu.
V práci makáme na nejhorší charitativní písni roku a zabejváme se tím, jak proměnit festivalovej stan jednoho našeho klienta v instatní sci-fi.
Zatímco moje žena Kristina je v Barceloně za prací, já za prací vyrazil do Bratislavy. Ale nejen pracovat. Včera jsme tu hráli a koncert i přes celkem podprůměrnou účast obsahoval všechny parametry úspěchu – tleskalo se, řvalo se, já se válel po pódiu, podepisovaly se desky a nešel jsem spát před třetí.
Máme dotočenou třetí sérii spotů na Air Bank, dohromady je jich už víc než 30 (doufám, že to není tajemství). Ten koncept mě baví. Není objevnej, ale je upřímnej, jsou tam jasný charaktery i sdělení a Tomášové to vždycky dobře zahrajou. Baví mě i to, že o je pro mě srozumitelný, což ve světě finančních produktů není zvykem.
Teď sedím ve Falkensteineru v Bratislavě, po včerejším koncertě v Randalu mám v hlavě trochu jako po boji, dopisuju po skypu s Michalem treatment na novej McDonald’s a večer budu upravovat hudbu do novýho spotu na Prima Banku. Ten tu zítra onlinuju a pozítří děláme zvuk.
Minulej McDonald má úspěch. I tady v Bratislavě na Adama fanoušci před a po koncertě pořvávali “Já neviem.”
Adrian má natočenou sólovou desku a je skvělá.
A od 1. května mám společný studio s Honzou Muchowem . Náš společnej sen se stává realitou.
JANDL Praha vyhrál část ČEZu, takže nás snad letos čeká nějaká další zajímavá práce, prosperita a udržitelný rozvoj.
Mimochodem – hodně z toho mála postů tady jsou psaný z Bratislavy. To není uplně nejlepší vizitka města-entertainera.
Unfortunately, most of the time I spend close to the eye, trying to get a rest, not actually reaching it. But. There are some treasured moments like this, when my procrastination leads me towards things like “you should write a new blog post” instead of “Hurry up, finish the music changes client asked for yesterday, write the new treatment for the commercial agency asked to be finished yesterday, prepare for the today’s PPM, make a quick and magical progress on strategy and creative for brands you work on and call finally the director of the film you work on score for and set up meetings for next week!”. Come on! It’s wednesday and I deserve at least 5 minutes to start this post to reassure myself that this blog isn’t dead yet.
Purchases
So, I work a lot and I made some money for some interesting new purchases to enhance my gear in the studio. TL Audio C 2021 Compressor from Ivory series is a great addition to my front-end as well as a good output “warming” machine.
VOX Pathfinder 10 looks like a toy but sounds like a chihuahua on steroids. I bought it especially for our acoustic tour and home purposes with a big sign “a chinese toy made by Korg bearing a desirable brand of english heritage which looks cool enough to spend 60 Euros”. But the sound of the clean channel is simply fantastic. The overdrive channel sounds simply horrible and unusable. But you can buy a decent overdrive from Danelectro for a price of two packs of Marlboro. I use this combo with my Marshall Echohead digital delay stompbox.
I also bought the iRig, revolutionary solution for playing electric guitar through the amazing AmpliTube on iPhone. Unfortunately, the piece of plastic is rather a disappointment as the contact with the guitar cord produces unwanted cracks and noises. For that money, China can do usually better.
I bought no-name japanese guitar from the beginning of 60′ for 2.500 CZK and I play it with my Fender Twin Deluxe for that uncompromising sound of the beat generation.
The Prostitutes
We did our first unplugged gig this year in Brno, heading another one in Roxy, Prague 21.4. 2011
We recorded live performance in Malostranská Beseda and we aslo shot the video footage. Release of a live album is planned for June.
Pictures from that gig here.
We work on songs for upcoming album to be recorded in Autumn.
We also should record two demo songs for a new czech film about punk movement in 80′, directed by Richard Řeřicha.
Mods
We finished T-Mobile commercials yesterday, to be aired from tomorrow. We also did commercials for Direct Insurance, Česká Pojišťovna sponsoring of ice hockey and Fernet. More at our website.
Other
I composed and produced music for Direct and Fernet Z and did a remake, recording (together with Jirka Burian, Blanka Cichon and Karel Havlíček) and production for T-Mobile “Superstar”.
I started to work on score for the film “Poupata”, directed by Zdeněk Jiráský.
Monday, I took part as one of a dozen co-directors of Sparta-Slavia movie shot during one derby football game.
I would like to start a collaboration with Dogs Bodies, in my opinion fabulous czech band. We might record a session in summer.
I moved my office to Náměstí Kinských 7, Praha 5.
The rest was blown away by the wind.
The Linings finally mixed and mastererd, delivered to the band with satisfaction on both sides. Available on Sunday on facebook.
Finally decided to try some of the complex music-making iPhone apps – I just bought Nanostudio. Will be the next album made on iPhone? Probably not, but some of the commercial tunes probably yes.
Mods working on some ice hockey championship sponsorship commercials , preparing another 3 shoots.
WIP on Outbreak project and some very own advertising projects.
Being busy. Sometimes extremely, sometimes it’s just a normal moderate stress helping me to wake up early.
Cold for three weeks.
Next music-development stage for the motion picture Poupata is the task for the upcoming weekend.
Writing new songs for The Prostitutes’ new album.
Having a quick training of “relaxing on the go” helping me to get relaxed in a second.
Having a good time in general.
It’s snowing outside. Lazy Sunday, but I would like to clean at least a part of my 2010 table. So, first of all, rewrite the GE Money treatment. Again. Then start up the Logic and continue on two projects: to finish the bloody Linings project (Linings are not bloody, bloody me that I can’t finalize it) – hopefully Dušan will help me with the mix and mastering – and then a little bit of trance dance again – this time for the movie score I am working on. Three strip-show scenes from a redneck town – three dance floor smash hits. The pleasure is mine.
Then some office work, answering some PR questions and preparation for tomorrow’s work on another advertising tender. The Prostitutes rehearsal is in the evening. The Berlin’s release party of Hometown Zombies is near, January 13th already plus I am testing and learning Boss Loop Station RC-20XL I got from my girlfriend as a Christmas present. Mark Zinner was the inspiration.
Sunday like any other.
Reading: Down The Higway, The life of Bob Dylan.
Listening: Radio 1 Annual Top Chart
The Prostitutes
The Last Old Mod***MDP74 v. 3.0 
You said: