On the road to nowhere. (O mé cestě a jednom pěveckym trendu.)

Dneska v Bratislavě jsme stihli schválit offline a sotva Avid zavřel poslední okno, už jsem seděl v kanceláři naší agentury o pár set metrů dál. Rychlý kafe, tisíc mailů, šest telefonů, jeden power-meeting, kterej připomínal spíš pokus o rozvrácení kolektivu a pak jízda po D1 domu.

Phoenix mi začali znít jako Of Montreal, což je jejich konec, protože moje láska k “Hissing fauna, are you destroyer?” se změnila po tisíci posleších v nenávist k celýmu tomuhle šmoulímu soundu. Proč teď všichni zpívaj jak OMD s pitchshifterem a autotunem? Prošvihnul jsem nějaký rozdávání amfetaminu zadara? Music business ovládla duhová armáda (kámoši prominou)? Harmonický multitracky motýlího ševelení. Zlatý mňoukání Radiohead.

Zejtra se po peripetii prezentací, předělání hudby pro poslední spot, zadáni gradingu klipu Ille a několika neobratnejch kancelářskejch saltech mortale vydám slavit narozeniny za Gretou do Varů.  Poslední s trojkou na začátku. Prostě road to nowhere. S notebookem, seznamem úkolů a telefonem. V podstatě v koženym pouzdře u pasu.

 

0 Responses to “On the road to nowhere. (O mé cestě a jednom pěveckym trendu.)”



  1. Leave a Comment

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s




Martin Destroyer

prikryl@me.com
directors@mods.cz
prostitutes@theprostitutes.org

Skype: martindestroyer
iChat: prikryl@mac.com

RSS The Prostitutes

  • An error has occurred; the feed is probably down. Try again later.

Twitter

Flickr Photos


%d bloggers like this: