Archive for the 'music' Category



Setkání po letech. The Passions.

Bylo mí něco kolem dvaceti, když mi šéf v redakci v Československym rozhlase půjčil dvě desky od kapely The Passions. Od tý chvíle jsem je slyšel v následujících pár letech tisíckrát. Jenže pak jsem kazetu ztratil, s bejvalym šéfem jsem se už nestýkal a ani internetová doba mi moje hledání dlouhý léta neulehčila. Někdy tak před pěti lety jsem našel celkem špatnej rip z vinylu Michael & Miranda, jejich první desky z roku 1980. Jinak nic. Pusto prázdno.

Teď poslouchám kapelu Savages a říkám si, že tam je něco jako v Siouxsie, ale taky jako v The Passions. Google po letech. A bingo! Legálně to u nás sice zatím nejde (pouze iTunes UK), ale nelegálně se dostanete k mp3 v průměrný až podprůměrný kvalitě z obou prvních (a pro mě zásadních) desek, Michael & Miranda (1980, Fiction) a Thirty Thousand Feet Over China (Polydor, 1981). První jmenovaná je učebnice new wave se skvělou kytarou a 600ms echem, na druhý desce, už pomalu směřujícíc k dream popu (na druhý straně kazety jsem měl Cocteau Twins a Lush) ale najdete jejich one hit wonder I’m in love with a German film star.

 

Něco málo o kapele tady.

A koho zajímá, jak ty první dvě desky zní, může si to zjednodušit.

The-Passions-Michael--Miranda-300600

 

The-Passions-Thirty-Thousand-F-195878

Ready.

20130512-200150.jpg

Movement.

Ve čtvrtek se Radiotron a JANDL stěhujou. Kousek od Jiřáku zahajujeme novou etapu obou firem. Studio a kancly v jednom, splněnej sen. Factory? Kéžby.

Projekt se Zdendou se chýlí ke svý polovině – zdá se, že pomalu máme všechny songy na album a začneme je dodělávat. Polysix, Crumar a Moog jsou středobod produkce. Společně ale s inspirativníma efektama od Universal Audio a nepostradatelnejma aplikacema pro iPad, především mým oblíbeným NanoStudio.

Turné s Prostitutes bylo asi fakt nejlepší so far. Hodně lidí, dobrý kluby, dobrý koncerty, dobrý hosti – Dead Pope’s Company a Dogsbodies. Užili jsme si to a vlilo nám to docházející optimismus do žil.

Byl jsem na koncertě vlastních dětí – Šimona a Lízy. Getting old zřejmě. Začali letos zpívat ve sboru a mají úspěchy. Zpívaj hezky, mají zajímavej repertoár a nadšenou sbormistryni. A jeptišku na bonga a housle. Občas člověku cukaj koutky.

Poslouchám Veto – Sinus Point Break, už asi měsíc. Ta deska mě fascinuje. Mix, skladby, eklektismus, intelektuální přístup udrženej na uzdě smíchanej s ideální dávkou popu.

veto-sinus-point-break-album-cover-300x300

Z nedávno koupenejch alb stojí ještě za zmínku The Next Day od Bowieho, nový B.R.M.C., který jsou prostě pořád stejný a pořád stejně dobrý. Našel jsem konečně důvod, proč jít v červnu na Portishead. Je to jejich předkapela Savages:

Problém je, že se křížej s Claptonem a já asi dám přednost klasice před vyčpělou ukňouranou alternativou z devadesátek. Bude to těžká volba, kterou za mě určitě vyřeší práce a nepůjdu nikam.

Nový Depeche Mode jsem ještě neměl sílu doposlechnout ani jednou celý. Už je to asi opravdu definitivně mimo mě a tak se přirozeně největším depešákem v rodině stal můj jedenáctiletej syn.

Čtu John Wray: Spodek. Jsem na začátku a baví mě to moc. Hodně podivnej způsob vyprávění plnej fyzikálních detailů o šestnáctiletym klukovi v newyorskym metru. Celkem hezkej obal, mimochodem.

Tucznak nám udělal nový swiss-typo designy triček. K dostání brzo na koncertech a eshopu.

TEE_TEMPLATE_kompletD

V práci makáme na nejhorší charitativní písni roku a zabejváme se tím, jak proměnit festivalovej stan jednoho našeho klienta v instatní sci-fi.

Waterphone smyčcem i kladivem.

S Adrianem jsem za T-Rex booster vyměnil jeho podomácku vyrobenej waterphone. Nadchlo mě to tak, že přemejšlim, kde sehnat hangár jako mají Einstürzende Neubauten, kde bych hromadil další takový nástroje. Něco málo o waterphonu najdete zde.

Waterphone

Takhle vypadá ten můj. Je vyrobenej ze dvou hi-hat činelů a mosaznýho drátu. Uprostřed je trubka, kterou se dovnitř vlévá voda a zároveň slouží jako držadlo. Přeléváním vody uvnitř se moduluje zvuk generovaný buď úderem, smyčcem nebo drhnutím. Atonální expresivní hororová legrace.

Short links.

Zatímco moje žena Kristina je v Barceloně za prací, já za prací vyrazil do Bratislavy. Ale nejen pracovat. Včera jsme tu hráli a koncert i přes celkem podprůměrnou účast obsahoval všechny parametry úspěchu – tleskalo se, řvalo se, já se válel po pódiu, podepisovaly se desky a nešel jsem spát před třetí.

Máme dotočenou třetí sérii spotů na Air Bank, dohromady je jich už víc než 30 (doufám, že to není tajemství). Ten koncept mě baví. Není objevnej, ale je upřímnej, jsou tam jasný charaktery i sdělení a Tomášové to vždycky dobře zahrajou. Baví mě i to, že o je pro mě srozumitelný, což ve světě finančních produktů není zvykem.

Teď sedím ve Falkensteineru v Bratislavě, po včerejším koncertě v Randalu mám v hlavě trochu jako po boji, dopisuju po skypu s Michalem treatment na novej McDonald’s a večer budu upravovat hudbu do novýho spotu na Prima Banku. Ten tu zítra onlinuju a pozítří děláme zvuk.

Minulej McDonald má úspěch. I tady v Bratislavě na Adama fanoušci před a po koncertě pořvávali “Já neviem.”

Adrian má natočenou sólovou desku a je skvělá.

A od 1. května mám společný studio s Honzou Muchowem . Náš společnej sen se stává realitou.

JANDL Praha vyhrál část ČEZu, takže nás snad letos čeká nějaká další zajímavá práce, prosperita a udržitelný rozvoj.

Mimochodem – hodně z toho mála postů tady jsou psaný z Bratislavy. To není uplně nejlepší vizitka města-entertainera.

Solo to Duo.

Stacila jedna session a ze solovyho projektu je duo na domaci scene. Zatim ctyri nahrany veci a dalsi desitka pred nama.

Diplomaticky konflikt.

Zavody ve zbrojeni jsou v plnem proudu. Teda alespon s nadsazkou receno to plati u me a Adriana. Rok 2013 bude ve znameni nataceni moji a Adrianovy solove desky. Kdo bude lepsi? Jak bude znit on a jak ja? Je to vtipny, ze po letech kecu se to seslo takhle dohromady. Adrian toci v breznu ve Faustu s Michaelem Rendallem. Moje deska se naopak mozna zmeni ze solovky na duo projekt. Vznika cela vyhradne v Radiotronu a chtel bych na sebe vzit tihu kompletni produkce krome masteringu. Ne proto, ze bych si pripadal jako genius. Naopak – pripadam si jako kral portastudia. Spis chci zjistit, jestli je produkce, recording a mix veci nejaky objektivni pravdy, jak to casto interpretuji a posuzuji lidi z branze, a nebo jestli plati, ze kdyz se to libi mne, bude se to libit i ostatnim. Vzdycky si v ty souvislosti vzpomenu na zlo jmenem Susurrate, ktery tady temer nikdo nepochopil jinak nez jako chybu, vcetne me, ale EOST to dostalo do Londyna. Rad bych tam dostal i field nahravky z cest, ale koncept alba je ted ve velkym prerodu a mozna se ze soundtracku stane vic monostylova nahravka.

A na podzim jeste recording The Prostitutes.

Mono perspective.

20130204-011410.jpg

72 tracků v mono kvalitě, pár akordů víceméně pravidelně rozložených po třech na skladbu, jeden zvuk kytary, harmonika, piano, bici, basa, jednoduchý texty bez básnický aspirace. Muddy Waters je prostě jako kafe bez mlíka.

Performing arts

20130131-131637.jpg

Vcera jsem byl na predstaveni Cirkev Michala Pechoucka v Novy Synteze. Tam musim hrat! Je to nejlepsi prostor za dlouhou dobu. Predstavit tam soundtrack nazivo jako hudebni divadlo je idea, ktera me od vcerejska neda spat. Ted jeste jak a s kym.

Setlist lanka aneb co s sebou na dovolenou.

20130116-192841.jpg

Playlist: nejvic Toy, Metz, Merchandise, A Place To Bury Strangers, Luno, Django Django, Bob Dylan, Eric Clapton, Blue Note Rudy van Gelder masters, Neu!, Kraftwerk a John Mayall & Bluesbreakers w/ Eric Clapton

Equipment na dovolenou: iPhone, iPad, Tascam iM2, Canon 5D Mark II, Canon 24-70 2.8 USM L, Canon 50 1.4 USM (ten se ovsem rozbil asi druhej den pobytu), svycarak

Equipment nejvic postradany na dovolene: kytara

Cteni: texty Nicka Cavea, scenar k novymu ceskymu filmu, casaky Guitarist a SOS v iPadu


Martin Destroyer

prikryl@me.com
directors@mods.cz
prostitutes@theprostitutes.org

Skype: martindestroyer
iChat: prikryl@mac.com

RSS The Prostitutes

  • An error has occurred; the feed is probably down. Try again later.

Flickr Photos